Story #97

EDIT: Motivací k očkování nebyla dovolená, tu jsem objednala jako last minute až po tom.
Šla jsem do toho s tím, “že holt teda jako ovce taky jdu”. U nikoho z rodiny, ani z okolí se takováhle reakce nevyskytla, já sama na žádné očkování nikdy špatně nereagovala, tak jsem tohle nečekala.
Víte, naši rodinnou přítelkyni, 50letou, do té doby vitální, co aktivně sportovala, bohužel covid během strašně krátké chvíle skolil, že na něj v nemocnici zemřela. Netvrdila bych, že je to jen chřipka. Ano, sama znám spoustu případů, kdy to někdo neočkovaný prodělal jako běžné nachlazení, a třeba i líp než paradoxně někdo očkovaný. Z toho důvodu nezavrhuji ani jedno rozhodnutí, je to každého věc.
PS : na třetí dávku se opravdu nechystám.
,chci se s vámi podělit o svou reakci na očkování. Odhodlávala jsem se tohle napsat opravdu dlouho, zveřejnit fotografie, na kterých vypadám jako zrůda. Jen ještě řeknu, že jsem od dětství nikdy žádnou špatnou reakci na jakékoli očkování neměla.->
Pátek 30.7. první dávka Pfizer, v sobotu jsem se probudila s nateklým pravým víčkem, v neděli jsem už měla otok nad i pod pravým okem, ale stále to nebylo nic hrozného. V úterý 3. 8. jsem měla už nateklý komplet celý obličej, a tak jsem šla ke své obvodní lékařce, která mi napsala dithiaden. Vzala jsem si ho před spaním a potom ještě 1 v průběhu následujícího dne. Ve čtvrtek už jsem se probudila dá se říct normální, splasklo to.
Když jsem šla v pátek 20. 8. na druhou dávku, popsala jsem tam svou reakci na tu dávku první, a oni mi dali nejdřív 1 tabletu dithiadenu, posadili mě zpátky do čekárny a asi po půl hodině mi píchli dávku druhou. - Víkend nic, pondělí, úterý nic, už sem si myslela, že sem tomu utekla, a ono to od středy 25. 8. zase začlo. Pravý oko-obě oči-celý obličej. Tentokrát to ale bylo několikanásobně horší a dithiaden na tom nezměnil vůbec nic. Vždycky přes den se to trochu zlepšovalo, oči si přivykly..večer sem byla ale hotová a rána jsem se probouzela a nemohla oči ani otevřít, otoky průběžně opadávaly, ale jak ta kůže byla napnutá, namáhaná, byla i strašně podrážděná. Myslim, že se stačí podívat na fotky, nepřehánim. Bolelo to. Fakt to strašně, strašně moc bolelo. Ve středu 1. 9. už jsem nemohla dál. Jela sem do nemocnice na centrální příjem, a byla 6 hod na kapačkách. Po těch se mi trochu ulevilo samozřejmě, ale jen “zevnitř”, pokožka v obličeji byla ve strašnym stavu, takže pak následovalo léčení na kožnim. (Fotka 1. 9. je po odchodu z nemocnice, tedy po splasknutí)
Nejsem odpůrce očkování, upřímně je mi u prdele, kdo se nechá, a kdo nenechá očkovat. V mym okolí je spousta lidí, kteří na očkování reagovali naprosto normálně, bez jakýchkoli obtíží. Ano, pro mě to fakt bylo naprosto strašný, a hrozně, hrozně moc bolestivý, ale 1 z XXXXX případů takový holt prostě je.

×